XVII. Do samoty mých mdlých a roztesknělých dní

Julius Skarlandt

XVII.

Do samoty mých mdlých a roztesknělých dní Do samoty mých mdlých a roztesknělých dní
jsi přišla Ty, má duše zářící, ve zraku planoucím dvé žhavých pochodní, by utišily smutky plačící. Dlouho již čekal jsem a marně v touhách prah’, Tvou písní vítěznou bych k šílení se zpil! Tvůj úsměv záhadný jsem v hořkých spatřil snách, v nichž plamen touhy marně živořil... Do samoty mých mdlých a beznadějných dní teď přišla Jsi, má duše zářící! Ve zraku planoucím dvé žhavých pochodní askese modlu vzdorně pálící! 29

Kniha Smutná láska (1904)
Autor Julius Skarlandt