NORSKÁ LEGENDA.

Jaroslav Haasz

Když do kola je nebe deštěm šedé a slunce záře padne v slzy země, tu klesne záclona, již anděl přede, a v oči smrtelníků svítí jemně Kruh Nebeský, jenž k obloze vede. Jím vystupují v nebes modré témě těch, kdo zem opustili, stíny bledé, jím nesou andělé v dol zlaté sémě. Tam, kde Kruh onen s nivou v jedno splývá, klíč zlatý pustítam se poklad skrývá. A ten most pial se také mezi námi, jím prchal žal, a k nám šel anděl známý; když viděl, že snů mých most k vám se snáší, klíč zlatý dal mi k zlaté duši vaší.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

442. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXV. Ruka Boží do oblaků (Josef Kalus)
  2. V HVĚZDNÉ ZOŘI. (Jaroslav Vrchlický)
  3. 70. Neuzavírejte srdcí. (František Zdobnický)
  4. Advent. (Vilém Ambrož)
  5. Modlitba pod hvězdami. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  7. 157. Když tě smutek jímá, kdy kalí se ti obloha mračnem (František Sušil)
  8. HVĚZDIČKY. (Rudolf Pokorný)
  9. 8. Náděje. (František Sušil)
  10. Nepomucký Jene, svatých druhu, (František Sušil)