Dumky.

Vincenc Furch

Dumky.
Nežli lampa shasneshasne, Svítí nejjasněji, Nežli kvítko zvadnezvadne, Voní nejsilněji; Když má labuť umřítumřít, Zpívá nejtklivěji – Jak by puknout mělyměly, Struny moje znějí. 83 Nitro mé jest plno Tajných šumných zvuků, Plno sladké vůně, Plno květných puků, Plno pestrých barev, Plno stínů tmavých, Plno slasti, strasti, Plno blesků žhavých. Často bojoval jsem – Ne však na bojišti, Kde se viditelně Na vavřín krev prýští – Bojoval jsem tajně – Boj to v moři hluchém – Bojoval jsem srdcem, Bojoval jsem duchem. JásejJásej, srdce bouřné, PlesejPlesej, duše moje, Nestraší tě více Světa nepokoje; Nestraším se bolu – Bytost moje hrdá Jest jak skála v moři Holá, pevná, tvrdá. Bíte o mnemne, vlny, Stojím skála v moři, Nadarmo se o ni Síla vaše boří; 84 Dozrálo mé srdce Nevyslovným bolem, Svadla moje bytostbytost, ZuřteZuřte, vlny kolem!! – Nemám naleznouti Nikdy na své pouti Hledaného blaha? Marná vždy má snaha? Noha unavena, Trním skrvácena, Srdce míru prázdno, Touha nesplněna.

Kniha Básně (1874)
Autor Vincenc Furch