Příroda.
Hlídej do přírody,
Co v ní Bohem psáno,
Čísti v její knize
Nemnohým jest přáno;
91
Kdože porozuměl
Jejím tajným znakům –
Pak se div divoucí
Jeví jeho zrakům.
Ve přírodě tajné
Svatý duch se jeví,
Duch k nám mluví květem
A ptačími zpěvy;
Všeduch mluví světem –
Zpytuje okem, sluchem,
Ve přírodě hledej
Stopy ducha duchem.
Není to vlašťovka,
Co si hnízdo dělá:
Přírody to ruka
Tajná, přeumělá;
Ona v kvítí kvete,
Ona ptákem pěje,
Ona s hvězdných těles
Světlo na zem leje.
Láska ve přírodě
Jeví se nám všade,
Starostlivě krmí
Zvířátko své mladé;
Svatá sympathie!
Ves tvor cítí tebe,
Ves tvor tebou žije,
Hlásá tě zem, nebe.
92
Všerodičko svatá,
Tebe zpěv můj slaví,
Ve srdci mém plane
Tobě oheň žhavý –
Přírodo, všech matko,
V moci tvé jsme vezdy,
Blíž ti nejsou květy,
Nežli nebes hvězdy.
Nepochopitelná!
Nelze pojmout tebe,
Neobjímají tě
Všechny země, nebe.
Ve všech hvězdných světech
Činné jsou tvé síly –
Mléční cestou kráčíš
K neznámému cíli.
Slunce tebou hoří,
Hvězdy tebou svítí –
Přírodo! tvou mocnost
Srdce moje cítí.
S hrůzou svatou plesám
V širé nesmírnosti –
Přírodo! v prach klesám
Před tvou velebností!
93