Otec.

Vincenc Furch

Otec.
U matčiných prsou Leží nemluvňátko – Otce slastně patří Na choť a děťátko – Vine ženu, dítě K sobě blíž a blíže – Šťastný manžel, otec, Domu svého kníže. 98 Ó kdo nemá dítě, Odumírá v skutku – Bez útěchy sobě Líce zahal v smutku. – Neumřel však otec: Ač jej hrob již kryje, On to sám – svou krví Ve svých dětech žije.

Kniha Básně (1874)
Autor Vincenc Furch