Všude kam se okem hodí,
Protisada na světě,
Ze zimy se jaro rodí,
Z trní růže vykvěte.
I hřbitov se jak zahrada
Převeselo zelená,
A ranní, jak když zapadá,
Slunko se začervená.
Ducha nebe vábí k sobě,
Tělo zem drží v porobě,
Musí člověk válku vest!
Čeká-li ho prohry trest? –