Měsíc vůkol stříbrné hází níti,
Tiché přírodě tkát chce lesklé síti.
Tkanina k myriádům hvězd a nazpět
K sladce vonnému je táhnutá kvítí.
I nebes obloha, i jarní země,
I hladké jezero protkané svítí.
Má kochanko! vidím od nebeského
Svitu i oko tvé se jasně skvíti!
Jak mě to k tobě vábí, ve tkanině
K tobě mé srdce přitkáno se cítí!