Potomkům českých Vršovců.

Vincenc Furch

Rodino Vršovců! nechť tisíc roků Uplynulo v tichém, věčném odtoku, Aj květoucí ještě jest Tvého rodu ratolest. My tě vítáme! My tě vítáme! Přemyslovci zhasli v milé otčině, Vy jste vytrvali v smutné cizině, Rodino vyhostěná, Zpátky volá smířená Tebe česká vlasť! Tebe česká vlasť! Na hrobech královských reků stojíme, Za jejich a za Váš mír se modlíme, Všechno záští zhladil čas, Z české otčiny zní hlas, Z Vaší otčiny, K Vám do ciziny! Z Vaší otčiny zní k Vám do ciziny: Vraťte se v kolébku Vaší rodiny, Živa v našem národu Touha po Vašem rodu. Navraťte se k nám! Navraťte se k nám!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby