Květe na hrobečku růže,
Bílá růže, tiše-vonná,
Rozkvítá zde a odkvítá –
Svatou dívce službu koná.
Sladký od ní zápach vane,
Všechny její lístky pnou se,
Jako mocné touhy plné
Její něžná ňádra dmou se.
Však je tužby cit neplní,
Marně chladný zefír věje,
Marně slunce pablesk svítí,
Marně slavík v houští pěje.
Na hrobečku bílá růže
Rozvíjí se a odkvítá –
Lístky k tělu panny klade:
Duši duše tamo! vítá. –