XIX. Hostýne, Hostýne, otče náš,

Vincenc Furch

Hostýne, Hostýne, otče náš, Co tak smutně na nás se díváš? Nedívej se smutně na rod svůj, Vinu svou již poznává rod tvůj. Vzniká v něm již cit národnosti, Aj dočkáš se na něm radosti. Zotvírá mu srdce tvůj pohled, Nadějný mu v srdci roste květ, Oko jeho k tobě se dívá, Píseň jeho chválu tvou zpívá. Ráno vychází již nad tebou, A rod pod tebou již hne sebou. Aj my hnusně více nespíme, Ale všickni již se budíme. Hostýne, Hostýne, otče náš, Věrné syny, věrné dcery máš!

Patří do shluku

hostýn, moravan, morava, moravský, tatarský, moravěnka, tatar, velehrad, tatra, modlící

6. báseň z celkových 139

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KRÁLOVNO MÍRU! (Karel Dostál-Lutinov)
  2. ZPĚV NA ŘÍPU. (Václav Jaromír Picek)
  3. Smír. (Bohuslav Květ)
  4. Deště v květnu (Stanislav Kostka Neumann)
  5. LXXIII. Ty-li pěješ srdce svého (František Ladislav Čelakovský)
  6. TESKNICE (Rudolf Medek)
  7. SVATÝ DŮM (Xaver Dvořák)
  8. IV. Hostýne! (Vincenc Furch)
  9. XIV. Hostýne, Hostýne, (Vincenc Furch)
  10. Meluzina. (František Leubner)