IV. Zvučí zbraň v Tatranských horách,

Vincenc Furch

Zvučí zbraň v Tatranských horách, Je to zde neznámý zvuk, Jevějí se ozbrojenci Dávný-li to černý pluk, Jenž za časů Matyáše Rekovstvím se oslavil? – Černý pluk za cizí slávu Darmo, darmo krev svou lil. Bratří, my jsme potomkové Staroslavných vojínů, Jenž krev cedívali v bitvách Za Uherskou otčinu Běda, běda, za macechu Krev svou Slovák proudem lil, Otčiny Uherské šťastným Synem jenom Maďar byl. Slovák musel Maďarovi Po otrocku sloužiti, Pro zdar tyrana pyšného Musel vždy se soužiti, Zem Uherskánaše pravlast Otročinou byla nám Chtěl v Uherské celé zemi Maďar býti pánem sám! Zvučí zbraň v Tatranských horách, K pomstě volá její zvuk Jeví se tu ozbrojenci, Totě nový černý pluk Ejhle nové, černé vojsko Vrahům pomstu přisahá Vzhůru k pomstě na Maďara, Na Maďarahurra-ha!