Panichyda.*)
Když přitáhnul do Felvince
Janku**) vítězoslavný –
Tu se jeho bojovníkům
Zjevil obraz ohavný:
Ejhle šest Rumunských kněží
Nešťastných je vítalo: –
Na vysokých šibenicích
Mrtvol šest se houpalo!
Na mrtvolách oběšenců
Krkavci již seděli,
Od Maďarů přichystané
Hody užuž drželi –
Vyděšeni odletěli,
Temně krákorajíce –
Zuřivě však voj Rumunský
Hledí na šibenice.
———
*) Slavnost za mrtvé v církvi východní čili pravoslavné.
**) Janku č. Jankul, náčelník Rumunů.
284
Hlavami obnaženými
Rumuni se klanějí –
K Bohu se za mučenníky
Na kolenou modlejí:
„Bože, odměň mučeníkům –
Umřeli za národ svůj – –
V boji svatém proti vrahům
Při nás, Hospodine, stůj! –
V boji svatém nás posilni
Proti dušmaninovi –
Proti prorokovanému
Zlému antikristovi.
Na pomoc on volá peklo –
Jemu pomáhá zlý duch,
My v tvé důvěřujem hromy,
Ty jsi mstící mocný Bůh.
On zabíjí naše kněze,
Ženy, děti vraždí nám,
Ze šibenic staví sobě
Svobody a slávy chrám –
Pálí naše vsi a města,
Hubí naše krajiny –
Chce náš národ vytlačiti
Z naší drahé otčiny.
Lítě se on na nás vrhl,
My se jenom bráníme,
S divokou jak zvěří v lese
Bojovat s ním musíme –
285
Záhubný boj bojujeme,
Heslem naším teď je msta –
V boji proti antikristu
Pomáhej nám ruka tvá!“
Ejhle berou se šibenic
Těla mučeníků těch –
Kopají hrob a v něj kladou
Těla mučeníků všech –
Házejí zem na mrtvoly,
Mohylu jim stavějí,
I smrt jejich ejhle strašně
Panichydou slavějí.
Slunce zapadá na nebi,
Denní světlo shasíná –
Avšak ejhle rudým leskem
Červená se krajina:
Rumuni to zapálili
Maďarskou nešťastnou ves –
Vysoko se nad mohylou
Rudý požár k nebi vznes! –
Slunce shaslo – měsíc svítí –
Jak je bledá jeho zář!
Mutně s nebe na zem hledí
Měsícova jemná tvář; –
Od země však rudý požár
Plameny své vyšlehá –
Zpěv a střelba – pláč a nářek
V krajině se rozléhá. –
286