Proti sobě stojí stráže
Císařská a Maďarská –
Zde vedeta kyrysnická,
Tam čikošo-husarská.
Na sebe se dívajíce
Dlouhou chvíli cítějí,
Jejich oči – jejich zbraně
Bojechtivě svítějí.
Hle úšklebně vyplazuje
Čikoš jazyk z hltanu,
Kyrysník se obracuje
A tvář němou jeví mu.
Na to sobě vyhrožují,
Smějí se a klejí v tom,
V bambitkách a karabinách
Po straně jim visí hrom.
Ejhle už už proti sobě
Blížejí se k souboji –
Bambitky a karabiny
Nechají však v pokoji,
Stříleti jim zakázáno,
Aby povyk nepovstal –
S mečem – bičem proti sobě
Kyrysník a čikoš hnal.
Meč je krátký – bič je dlouhý –
S kulkou bič je strašná zbraň,
Kyrysník se zastavuje,
Čikoš však se chystá naň.
Kyrysník už ale jiný
Na bojiště pospíchá,
Na čikoše obratného
Z jiné strany dotírá.
Na pomoc pak čikošovi
Husar koně pobádal –
Ha, ha, jeden na druhého
Opovážlivě se hnal.
Vespolek si vyhrožují,
Harcují a klejí v tom –
V bambitkách a karabinách
Po straně jim visí hrom.
Ejhle už už jak hadisko
Bič si oběť zachytil:
A v tom samém okamžení
Kyrysník na zemi byl,
Ale jeden z jeho bratří
Po čikoši máchnul hned –
Čikoš svalil se i s koněm –
Zavřel se mu krásný svět.
Meč o šavli na hlas břinčí –
Tu je slyšet troubení,
Tím se okamžitě obraz
Na bojišti promění –
Vrátějí se na svá místa,
Pozor zase dávají,
Do dálky se jako prvé
Obě stráže dívají.