I. Přiletěli čápi

Vincenc Furch

I.
Přiletěli čápi
Přiletěli čápi
Z půlnočního kraje Ke skalnatým břehům Siného Dunaje. Nejsou to čápi, Jsou to kozáci, V hejnech sem táhnou Ruští vojáci! –
Neletí to čápi Přes východní hory – Ale válí se to Slavné Ruské sbory. Nejsou to čápi, Jsou to kozáci, Se všech stran táhnou Ruští vojáci. Ha, ha, návštěva to, Ač prorokovaná, Přece od Maďarů Neočekávaná. „Zpátky, barbaři, Z krajin Uherských, Zůstaňte doma, V ledech Sibiřských!“ 312 Mlčte jenom, mlčte, Pánové Maďaři – Jistě nejste menší Nežli my barbaři. Umíte věšet, Plenit a pálit, Při tom však dobře Sami se chválit. A to bojování Vaše pro svobodu,svobodu Je, jak dobře známo, Kalného původu: Pány vy chcete Slovanů býti, Pro sebe celé Uhersko míti. Pánbůh spravedlivý Požehná zbraň naši – Jistě pokrotíme Zpupnou pýchu vaši. Válčíme s vámi O svatá práva, Heslem nám v boji: Rovnost a Sláva. Nemesis Slovanská S Tater sestupuje – Už se na Maďarech Osud vyplňuje. 313 Užuž se blíží Nemesis hrozná – – Brzo už Maďar Osud svůj pozná.

Kniha Básně (1874)
Autor Vincenc Furch