III. Kdy světýlko moje shasne,

Vincenc Furch

Kdy světýlko moje shasne, To trápí málo, Kdy klesnu do mohyly, To již psáno stálo Tenkrát, když v Ukrajině Máti porodila Tu se nade mnou hvězdička V nebi rozsvítila. Dokud bude ta hvězdička Na nebi planouti, Budu se trmáceti Na pozemské pouti. Hej, husare, naměř k nebi Na hvězdičky jasné, Jestli trefíš mou hvězdičku, Pak můj život shasne! – Ejhle letí s nebes výše Hvězda dolů skutkem Kozák vida, jak shasíná, Volá s jemným smutkem: Totě s životem se loučí Zase z druhů jeden Dejž Bůh, aby rajskou branou Andělem byl veden. Ale ještě na nebesích hvězdička svítí, Ještě moje mladé rámě Jarní sílu cítí Hej, husare, statný vrahu, Vyzývám k boji Zkusme, kdo dřív zhasí hvězdu: Ty mouneb tvoji? –