V.
Kozák umí bojovati,
Kozák umí bojovati,
Dobře ví to celý svět,
A když neví, může se to,
Jestli žádá – dozvědět.
Celé plemeno kozácké
Je vojenská rodina,
Semeništěm bohatýrským
Je kozácká otčina.
Byl můj praděd kozák smělý,
Rád měl války hluk a šum,
Neohroženě stál v bitvách
Proti Turkům, Tatarům;
Byl můj otec kozák statný,
Padl v zemi Turecké –
Já jsem jejich vnukem zdárným,
Smělé jest i srdce mé.
A vraníku, můj koníku,
Ty jsi věrným druhem mým,
Od sebe jsme nerozluční,
Srostlý jsem já s tělem tvým –
Také tvoji pradědové
S mými táhli do bitev,
Míchala se na bojištích
Tvých a mojich dědů krev.
318
Bude se snad také míchat
Na bojišti má krev s tvou –
Když to být má – o kýž zhynem
Oba smrtí společnou! – –
Slyš! – – o šavli šavle zvoní,
Oheň v nás se rozmáhá –
Ty řehtáš – já volám: Hurra!
Ha! – ženem se na vraha! –