Murat-Paša (Bem).

Vincenc Furch

Murat-Paša (Bem).
Na břehu Černého moře, V zemi požehnané, Tam kde z temnomodrých nebes Medná rosa kane, Tam kde vlažný zefír vane Vonným růžohájem – Kde se nivy zdají býti Otevřeným rájem. Na břehu Černého moře, Ve Tureckém kraji, Vysokou zdí obtažená Zahrada se tají, 363 V sadě letohrad vyniká Pyšně vystavěný – Hle na rovné střeše mešká Vojín zamyšlený. Jeho zraky vznášejí se Tam přes Černé moře, Jeví se v nich mocná touha A bezjmenné hoře – Zraky vysílá jak ptáky Domov hledající – I jak žhavé bouřné blesky Pomstu chystající. Blíže něho skromně stojí Krásná otrokyně, Zírá též přes Černé moře Ku své domovině – Ona jako jasná hvězda, Jako rajská húry, Ale on se zdá být stvořen Celý z mračné chmúry. Jeho bludné žhavé zraky K ní se obracejí, Ze rtů jeho zvukem temným Tato slova znějí: „Tvůj podoben osud mému, Krásná Čerkeskyně – Zpívej písně o ztracené Drahé domovině. 364 Tvoji otci, tvoji bratři Bojovati umí – Přece však se jejich domov Proměňuje v rumy; Moji otci – moji bratří Darmo bojovali – Jak Čerkesi, tak Poláci Válčit nepřestali. – Aj ty růže u vyhnanství, Na mé srdce dána, By přestala teci, hořet Mého srdce rána; Dech tvůj – co hojící balsam Mile mě ochvívá – Oko mé se s potěšením Na tvou krásu dívá. Zpívej písně o ojczyzně, O pomstě a válce – – Nezapomínám na domov V milostné zahálce! Zpívej o minulých dobách, Krásná Čerkeskyně – Avšak i o budoucnosti Jakož prorokyně. Boj utichl – ale znova Budou zbraně zvonit – – O nebesa, račte brzy K prosbě mé se sklonit! – 365 Zazvoní zbraň – poloměsíc Bude svítit k boji – – To proroctví ve srdci mém Žhavě psáno stojí. – Zpívej, zpívej bouřné písně, Drahá otrokyně, O vzdálené, o ztracené Smutné domovině!! – – Zpívej o minulých dobách, Krásná Čerkeskyně – Avšak i o budoucnosti Jakož prorokyně!“ – – Dívka sáhla po kytaře, Divné písně pěje – Duše Polákova se co Vlna v moři chvěje; Píseň zvučí, jakoby to Pěla rajská húry – Ale přes tvář Polákovu Honějí se chmúry. Jeho zraky vznášejí se Tam přes Černé moře, Jeví se v nich mocná touha A bezjmenné hoře – – Zraky vysílá co ptáky Domov hledající – I co žhavé bouřné blesky Pomstu chystající. – 366

Kniha Básně (1874)
Autor Vincenc Furch