Palma na bojišti zkvítá,
Bílá holubice lítá,
Vítězoslavní vojáci
Z bojiště se domů vrací
Ozdobeni vavřínem –
Sláva bojovníkům všem!
Rakouský trůn už se bořil,
Maďar zvláštní říš si tvořil,
Němec trhal k Frankobrodu,
Společně se zvali k hodu
Na zabitém Rakousku –
Slovan pokazil jim hru.
Sláva národu Srbskému,
Jenž se proti Hrabovskému
Slavně bránil hned v začátcích,
V strašných svatodušních svátcích;
Kletba Maďaronovi,
Hrabovskému zrádcovi!
Sláva vůdcům Srbských reků –
Budou v nejpozdějším věku
Skvíti se tří Srbů jmena,
Hvězdným věncem ozdobená –
Živio Stratimirovič!
Kničanin a Rajačič!
Skví se ve krvavé záři
Bohatýrští hraničaři,
Jako jejich pradědové
Jsou i oni hrdinové –
Sláva nekonečná jim
Hraničarům udatným!
V jejich čele rytíř stojí
Pevně jako skála v boji,
Jako Bayard bez ouhony –
Zvučte slavně všechny zvony,
Zvučte Jelačičovi,
Horvatskému banovi!
Tisíc let noc Tatry kryla,
Též se bleskem vyjasnila –
Pod Jiskrou jak v minulosti,
Stál tam mužně v přítomnosti
Hurbanem a Štúrem zván,
Mnohý Čech a Moravan.
Důkaz činné lásky dali,
Krev svou cedit neváhali
Za Slovenské drahé bratry,
Oltářem jim byly Tatry,
Obřad svatý slavili,
Oběť Slávě pálili.
Stane se, co stát se musí –
Nahnali dost strachu Rusi,
Jakož praví ancikristi,
Jakož hrozní panslavisti –
Ha ha, osud konečně
Přivolal je skutečně!
Sláva Rusům! – – Maďar plesal,
Rakouský trůn jižjiž klesal,
Tu se Rusi přivalili
A Görgeye obtočili,
Zápas počal krvavě,
A skončil se mlhavě.
Sláva buď i Haynau-ovi,
Hromovému vítězovi,
Co blesk mezi vrahy vrazil,
A tím spojení jim zkazil;
Sláva vojsku celému,
Rakouskému, Ruskému!