Černý rytíř.
(V noci 15. srpna 1831.)
Kdo ten rytíř v hávu černém
S tmavě plápolavým zrakem –
S obličejem bez úsměvu,
S tváří zahalenou mrakem –
———
*) Dne 15. července 1831.
419
Jakoby se o půlnoci
Byl otevřel země klín –
Jakoby to mezi živé
Byl vystoupil z hrobu stín.
V oné noci když Varšavská
Divoce zuřící luza
Strašnou, hady otočenou
Hlavu zdvihla jak Meduza –
Vedravši se do žalářů
Mstila zradu domnělou –
V oné noci ojczyzna se
Kryla nejčernější tmou.
Ulicemi Varšavskými
Bez uzd hrůza valila se –
Starý Krukověcki volá:
„Já, já dovedu vás k spáse!“
Lid Varšavský v oné noci
Vyvolil jej vladařem – –
Potvrdil jest rozhodného
Starce poděšený sněm.
Hromonosným budiž mračnem
Na Moskala hrozícího –
V nepřehledných zhoubných proudech
K Varšavě se valícího –
Odhodlaně sám se’s v čelo
Lidu svého postavil:
Hleď, bys národ polský spasil
Aneb aspoň – oslavil! –
420
Josue když bitvu řídil,
Slunce s nebe nekleslo:
Naopak pod Krukověckým
Slunce již se nevzneslo! –