Kosa polská.

Vincenc Furch

Kosa polská.
I. I.
Došlo kul a prachu – Rusi pořád střílí – Ač jsme bez střeliva, Nejsme beze síly!
Kosa polská v sobě Blesk a hromy chová – Hej na Rusa s kosou – To zbraň Koscjuszkova! –
II. II.
Zahrejte nám mazur, Páni hudebníci, Mazur mužný, pružný, Ze mdloby budící. [425] Hej po staropolsku Zatancujem sobě – Ještě srdce tluče – Neležíme v hrobě! –
Ale leží v hrobě Naše drahá máti – Rádi bychom chtěli Život za ní dáti. Vstaň, ojczyzno, z hrobu, Rod tvůj volá tebe – – Zbuď ji svými hromy, Němé, hluché nebe!
III. III.
Bitev krvavých se Nebojejí Polky: Na koně si sedly – Do boje šly holky:
Hraběnka Platerka Vedla pluk ulánů – – Kéžby byla Polsce Pannou z Orleánu! 426
IV. IV.
SedláciSedláci, vstaňte, Kosou se braňte, Kosou sklízejte, Kosou sekejte, Zrno dozrává, Žatba nastává!
VzhůruVzhůru, sedláci, Silní kosáci, Kosu rovnejte, Kosou sekejte! – Zrno dozrává, Žatba nastává! VzhůruVzhůru, sedláci, Věrní Poláci, Kosu zdvíhejte, Kosou sekejte. Zrno dozrává, Žatba nastává. Bůh kosu chrání, Kosa nás brání – Zrno dozrává, Žatba nastává – Kosou sklízejte, Kosou sekejte! 427

Kniha Básně (1874)
Autor Vincenc Furch