IV. Ta láska, ta nezná dlouhých slov,

Josef Kubelka

Ta láska, ta nezná dlouhých slov, však pohledy mluvit umí – ký div, ten kdo lásky nepoznal, že řeči té nerozumí. Však blah je, kdo v oku vystihl i nejsladší srdce hnutí –: pak polibek – mu je otázkou a odpověď – obejmutí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

552. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Jen láska může trhat lásky kvítí; (Emanuel Züngel)
  2. JEDNO SLOVO. (Čínská.) (Jaroslav Vrchlický)
  3. SLOVÍČKO „NIKOLI“ (Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský)
  4. 6. Políbení. (Jan Slavomír Tomíček)
  5. XIV. Tak mě kouzlem ondy jala (František Ladislav Čelakovský)
  6. Modré zvonky. (Václav Antonín Crha)
  7. Tak těžko je to! – (Hanuš Věnceslav Tůma)
  8. XII. Ten slavík ani neuleh’ (Vítězslav Hálek)
  9. XI. Nám láska je písničkou, přátelé, (Josef Kubelka)
  10. Srdce milenčino. (Josef Burgerstein)