XVII. „Buď proklet člověk“ – – Pán bůh děl a v hrdlo dal mu žízeň

Josef Kubelka

„Buď proklet člověk“ – – Pán bůh děl a v hrdlo dal mu žízeň a v ňádro bouřné, neklidné mu vložil lásky trýzeň, pak Ahasverem člověk byl, jenž marně hledal štěstí – neb láskou v hrdle vysychá a žízeň lásku pěstí. Však tu se ďábel smiloval, když člověka zřel trudy a drahocený révy mok jej učil plnit v sudy – teď ráj ten našel na zemi, kdo v takou krčmu vkročí, kde mladá paní hospodská v číš staré víno točí.

Patří do shluku

pivo, víno, mok, pít, sklenka, sklenice, pohár, sud, číše, vypít

61. báseň z celkových 715

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. F. X. ŠALDA. (Ladislav Andělíček)
  2. Na hrob žebráků. (Šebestián Hněvkovský)
  3. 293. Plán. (Jan Petr Jordan)
  4. DEMON. (Josef Svatopluk Machar)
  5. ČÍŠI POESIE. (Eliška Krásnohorská)
  6. Vinař. (Adolf Heyduk)
  7. VAŘ, HRNÉČKU, VAŘ! (Karel Leger)
  8. V TOUZE PO DOBRU (Antonín Sova)
  9. PIJAN. (J. B. Polom)
  10. Plzeňák. (Matěj Havelka)