CESTA K SPÁSE.

Irma Geisslová

Oj, otčino má, otčino! kdy probudíš se ze spánku? kdy zaplane v tu naši noc nach skvoucích ranních červánků? kdy radostným zas ruměncem tvář lidu vzhoří zmučená, zrak zaleskne se, v nějž se být zdá věčně slza určena? Kdy zazpíváme sobě zas v té tiché české chatrči, jež opět bodře po letech se pousměje ze smrčí? kdy nočních mátoh směsice pryč prchat bude z našich hor, kam bratry tábor nadšené zas svolá v jarý rozhovor? Kdy boj nám bude svatým zas, a vlastencova ctěna cnost, že vůle vzpruží klesání a víra potře pochybnost? – Až zoufat – doufat ustanem, a uznáme, žeť spasení jen v práci v roli dědičné, jen u vědě, jen v umění!

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

636. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAŠE HRADY. (František Kvapil)
  2. Při zvucích Marseillaisy. (Emanuel z Čenkova)
  3. Šumavským Čechům. (Vojtěch Pakosta)
  4. Naše řeč. (Emanuel Miřiovský)
  5. 1881. (Jaroslav Vrchlický)
  6. II. SVATÝ VÁCLAVE! (František Kvapil)
  7. Velezpěv. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  8. None (Rudolf Medek)
  9. NA PRAHU. (Václav Jaromír Picek)
  10. POSLEDNÍ ALLELUJA! (Jan Spáčil-Žeranovský)