Pochyby.

Beneš Grünwald

Řekli jsme si kdysi v pýše, centrum všeho že je země, konstelací hvězd že s výše sledováno lidské plémě! A my jsme kdes v koutku světů zahozeni, povrženi a v den soudný pro nás v letu žádné slunce nezrumění. Řekli jsme si také směle, protože jsme my tu živi, že též proto dobro bdělé v cíl nás vede přívětivý. Což pak nikde dobro ale není-li? Pro nás je stvořit tolik jest, co mušce malé, luh by měla, město zbořit.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kocour, káča, kočka, mňoukat, kocourek, kotě, ocas, utíkat, utéci, čert

280. báseň z celkových 413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V vzpomínkách sluníčko vidím se smát, (Josef Holý)
  2. POCHOD FLAŠINETÁŘŮ. (Josef Lukavský)
  3. XXIII. Ta stará Praha, druhdy veselá, (Josef Jiří Polabský)
  4. báseň bez názvu (Viktor Dyk)
  5. Zatopeným sochám Karlova mostu. (Jaroslav Vrchlický)
  6. BIBLE VNUKŮ (František Odvalil)
  7. Klub starých. (J. V. Krátoš)
  8. MYŠI. (Ludvík Lošťák)
  9. NA ŠVESTKÁCH (Bohdan Kaminský)
  10. VESELÁ BÍDA (Jan Neruda)