Karel Hašler.

Josef Lukavský

Tvář růměnná, vlas bujný, kadeřavý, opojné mládí z jasných očí sálá, junácká síla svalstva, symbol zdraví – toť znaky jsou, jež příroda mu dala. Hle, toť pan Johanes. On dobyl slávy, když kytaru vzal, na níž zahrál trala a staropražský laur dal kol své hlavy, jež staronové písně skandovala. Jen ještě starý dům a staré sady k němu se starým zábradlím starého vodojemu a může faunem být, jenž Nymfy mladé střeží. Pak, aby zapomněl na divadelní bědu, Klub starých Pražanů ho pozve za předsedu k ochraně portálů, schodů, kašen a věží.

Patří do shluku

jeviště, herec, publikum, opona, obecenstvo, komedie, divadlo, autor, divadelní, potlesk

414. báseň z celkových 509

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. AŽ V POZDNÍM VĚKU... (Josef Kalus)
  2. JINÉ SLOKY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Slečny Aurory Pothwászeky (Barbory Podvazkovy) cesta ku slávě. (Augusta Vojtěch Nevšímal)
  4. STARÁ PANNA. (Josef Svatopluk Machar)
  5. ZE SOUDNÍ SÍNĚ. (Arnošt Kučera)
  6. ONĚGINSKÝ KUPLET (Jan Neruda)
  7. ČARNÁ PĚLKA. (Adolf Heyduk)
  8. Hloupý August. (Jaroslav Vrchlický)
  9. RADA BÁSNÍKU SAMOTÁŘI. (Emanuel Čenkov)
  10. OSMÉHO LISTOPADU. (Josef Svatopluk Machar)