DVA HROBNÍCI
Z Bašky zajdi do Těšína
a z Těšína pod Lipinku.
Snad se cosi udá vidět,
co já často vídal, synku.
Já chudobný goral z Bezkyd
chodil v parnu, v zimní slotě.
Já viděl dva velké pány
za hrobníky při robotě.
Plni zlata, biče v botách,
na otroky v ruce jarmo,
jed a slinu na nás na rtech –
Však Vy nejste z Modré darmo!
Jak se ničí koukol rudý,
co v obilí zlatém bují –
pořád kohos bijí rýčem,
pořád kohos zahrabují.
Nechce umřít – a přec měl by,
když se trápí páni tací
při robotě s bídným chlopem.
Kdo Vás najal na tu práci?
Žil bych bohat jako Midas,
bez starosti jako négr,
jenom umět kohos šlapat,
jen mít jméno?
[40]
Chodil bych jak krásné jitro,
jako kos bych sobě hvízdal,
jenom kdybych přišel z Modré
a měl jméno?
Těžká mluva našich dědů!
neumí dva rýmy říci.
Snad je najde porobená
haluz tam za Ostravicí?