Tři harmonické tóny zní
a letí zimní dálavou,
jak hebká křídla, nervosní
mně tiše šumí nad hlavou.
A blíž a blíže po chvíli
se snáší vábný jejich let,
pruh minulosti zvířily,
jak moře zvíří lodí sled.
Mé srdce blahem oplývá,
dnů mladých nejkrásnější blud
se z mrtvých hlubin ozývá
a nežaluje na osud.
Svit měkce mdlý a modravý,
jak měsíc na hladinu zří,
a z bílé zimní dálavy
zní harmonické tóny tři.