Šla tiše krajem Jeseň dobrá víla(J5f)
po cestách zprahlých letním úpalem(J5m)
jí plavá záře z kadeří se lila(J5f)
na stromy prořidlé na mdlobnou zem(J5m)
A její ruka hebounká a bílá(J5f)
v níž nesla věnec velkých chrysanthém(J5m)
jím pustý záhon zbožně ověnčila(J5f)
jak zdobila by rubášový lem(J5m)
Pak dlouho čekala a trpělivě(J5f)
na jeden záchvěv jeden teplý dech(J5m)
a z večera jen zvolna odcházela(J5f)
Na zlatých řasách velké slzy měla(J5f)
a její dlouhý lítostivý vzdech(J5m)
se bíle prostřel po mrtvolné nivě(J5f)