Žil hříšník v Sieně jenž v horké objetí(J6m)
ctné ženy schvacoval i bílá těla děv(J6m)
a tak znal milovat že místo prokletí(J6m)
si ještě k zrazeným směl přijít pro úsměv(J6m)
Pro úsměv bolesti jejž rozkoš prochvěla(J6m)
a jako stigma své na bledou vtiskla líc(J6m)
co z očí Magdalén již prosba nesmělá(J6m)
ve vroucí modlitbě se nesla Bohu vstříc(J6m)
Ten úsměv maloval a těchto očí zář(J6m)
když nový plamen již mu v černém srdci vřel(J6m)
a kouzlo minula stvořilo svatozář(J6m)
již místo myrty pak vil kolem bledých čel(J6m)