Pomnění.

Matěj Havelka

O jediná duše mé myšlénko! Stálá hvězdo mého pomnění! Věčně se v mé mysli skvíš, milenko, Od prvního tebe spatření. Tisícero plete světa říše Před zraky mé pestrých výjevů; Však je přezáří z vidinné výše Obraz tvůj v milostném úsměvu. Když na nebi luna tiše pluje, K tobě touha moje zalétá, A když něžným šeptem vánek duje, Myslím, že to duch tvůj šepotá. Když se den probírá ze svítání, První jsi ty, v mé co mysli tkví; Když slunéčko k západu se sklání, Ve snách u tebe má duše dlí. Pod hvězdami bez Tebe, milenko, Žádného mi života není, Ty jediná duše mé myšlénko! Stálá hvězdo mého pomnění! Dojde konce vše, i moje žití, I svět dozrá svého úkolu; Láska však v mé duši bude vříti Věčně ve horoucím plápolu.

Patří do shluku

háj, slavíček, kvítko, kvítek, potůček, slavík, vlnka, pomněnka, větřík, ptáček

189. báseň z celkových 875

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tvé. (Růžena Jesenská)
  2. Když melancholie (Vincenc Furch)
  3. ZASTAVENÍČKO (druhé). (Václav Hanka)
  4. TOUHA PO VZDÁLENÉ. (Václav Věnceslav Ráb)
  5. 9. Na mne zpomínka co hvězda (Václav Bolemír Nebeský)
  6. XXVII. Kdybych rukama dosáhl (Vincenc Furch)
  7. 4. Kde asi jednou schrána moje (Josef Kuchař)
  8. Obraz dívky mé. (Josef Jaroslav Langer)
  9. U potůčka. (Anna Vlastimila Růžičková)
  10. Touho něžná, touho po domovu, (František Sušil)