Naděl Pán Bůh!
(Vlastenské noviny 1815, list 6., str. 26.)
Šebíř přivítal hosta, mysle, že mu
nese peníze; ctil ho dvorně, kázav
se mu posadit. Host však temným hlasem
almužny žebral.
Šebíř lakomý sebou trhl; jináč
mluvil; stolici na své místo strčil,
rejstřík zahodil, hostu pravě: by ho
nadělil Pán Bůh.