Škudlivcovo cvrčení.
(Prvotiny 1816, str. 230.)
Slyšel sem škudlivce lhát a se dvořiti obrazem pravdy.
Škudlivec, pravda a ctnost jak sobě se rovnati mohou? –
Zprvu mírně se měl, pak o křtěném pohanu cvrčel.
Cvrčením krátí si čas i druhdy si vychladí žluč svou.