Komu platí přízvuk.
(Prvotiny 1816, str. 537-8.)
Statečný Agamemnon jak rychle se do českých básní
dostal, hned jeho jmě jsou na prsty měřili. Jedni
vážíce ctnost tak slavného hrdiny – přízvučně psali;
pro pohodlí však své, jmě na prahu zkrátili druzí.
Přízvuk pravidlem jest – když hodí se na prsty volně.