Jaký to div!
(Prvotiny 1813, list XXXXII., str. 171.)
Kočka chytila myš a ji pánovi přinesla dolů
do pokoje. Hned pán dal svolat společnou čeled,
aby se podívala na tu myš a tu kočičku statnou.
Divil se pán, jemu k vůli se divili po domě všickni.
Vrátný zdaleka stál a si zástěrou přikrýval oči.
Pošepmo řekl si sám: „Že se můžete diviti! Kdyby
kočku tu polapila myš, bylo by čemu se divit!“