Ty’s drahá vlasti moje poesie –

Adolf Heyduk

Tys drahá vlasti moje poesie, jen tebou žiju celý život svůj a vše, co pro tě moje srdce kryje, to sláva tvá mně vřele opatruj. – Já vím, že přijmeš skrovné, tiché hlasy, jimiž i já tě věrně opěval, když jsem se nořil v dávné, zlaté časy, bych útěchy z nich pro svou duši vzal. Já vím, že z věnce čarokrásných zpěvů mé chudobičky s hlavy neshodíš, pělť jsem je rovněž tobě pro úlevu, bys lehčej’ nesla příkoří svých tíž. Leč v lepších dnech, vím, pomníš toho taky, jenž na cestu ti házel poupat svých, že pohledneš naň mateřskými zraky, vždyť byl tvým synem, jiskrou želů tvých.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

722. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Stance. (Adolf Heyduk)
  2. 1. Ideálů Říše. (František Palacký)
  3. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  4. XVI. Sladce z Hesperidek kraje (František Ladislav Čelakovský)
  5. Což plakat mám – – (Adolf Heyduk)
  6. Zámky v povětří. (Vincenc Furch)
  7. Zas jednou. (Růžena Jesenská)
  8. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)
  9. II. Pod obrazem Petrarkovým. (Milota Zdirad Polák)
  10. České písně. (Eliška Krásnohorská)