Slovenská víla.

Adolf Heyduk

Ta pa slovenská kr zava(Na) dřív ji zavaly červánky za na(Na) teď ji ovlažuje očí jarček spo(Na) dříve ty bystřiny naroze z hory(Na) Nepučí nekvete dnem no se trou(Na) je la zpěv v dálných horách blou(Na) ne v oblač říze jen v bílém ruši(Na) poruba slá pověsti doší(Na) Nenavští města jenom sem tam vísku(Na) neviti po žád stopy v písku(Na) žád po stezičkách ba kady se nese(Na) ani kapky ros s trávy nesetřese(Na) Ta slovenská la tak se taj lou(Na) jako sen když v kraje myšlenek zablou(Na) tu tam se uže cestičku si zha(Na) z rána beze stopy bůh kam se ztra(Na) Kdy as zkvitne pa co nám lu kryla(Na) kdyže v květu bude jako dříve byla(Na) kdy zeleným šatem zase oje se(Na) a svou hlavu sličnou v oblaka povznese(Na) Neste mne myšlenky probdělých mých no(Na) neste mne zvad ku pomoci(Na) nebo se urobte kaž na meč žha(Na) a zaplašte bleskem úmor a mrákavy(Na)
Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky
Počet slok: 6
Celkem veršů: 24
Neurčeno: 24 (100 %)