LII. V polích je slunno,

Adolf Heyduk

V polích je slunno, jasno a veselo všude, za krátko setba polí sekat a svážet se bude. Na mezi uprostřed polí s urostlých děvčat četou usedli ženci mladí, že srdce písně jim kvetou; děvčata berou kol pasu, škádlí je, zvou k lásky kvasu, nedbají starších lidí, setbu svých srdcí klidí a tvář zkvetlou do červánku chladí jim polibky večerních vánků.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

182. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ADAGIO. (František Kvapil)
  2. Zřícenina. (Emanuel z Čenkova)
  3. Povolání ke žni. (Bohuslav Tablic)
  4. Píseň. (Ferdinand Tomek)
  5. DUE PINI E MONUMENTO (Rudolf Medek)
  6. SIESTA V POLI. (František Taufer)
  7. Podzimní. (Emanuel Miřiovský)
  8. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  9. OBILÍČKO. (Josef Kalus)
  10. JARNÍ (František Šimeček)