V doubravě.

Adolf Heyduk

V doubravě.
Leť po doubravě v podvečerní době na černých křídlech rozkacený svist, dub marně vzdoroval zlé jeho zlobě a strachem třásl se mu každý list. Já v lese stál a v ten boj se díval; kmen kmenem zdrcen byl, leč netknut mech. Mne mimo zuřil rozlícený příval, leč podál tkvěla rosa na stéblech. – Líp není-li, když vichor letí světem – než pyšným kmenem, vrahem bratrů svých – být podál divé vřavy pestrým květem a rosou nad příval, jenž rve, co stih’? – 35

Kniha Dumy a dojmy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 13) (1899)
Autor Adolf Heyduk