Duma v den upálení mistra Jana.

Adolf Heyduk

Duma v den upálení mistra Jana.
Zas z bezdna času vynořil se den, kdy svatý mistr Jan byl upálen, zas všecko nebe posulo se mraky a moje zadumaná mysl taky jim padla v plen. Věk za věkem se ztrácí tvorstva kynem, věk za věkem, jak Hus náš mřem a hynem, lest soudí nás a zrada ruce váže, zášť na hranici páliti nás káže a v hluku sběře umírá náš sten. Co dobyli jsme za století pět tou obětí, jež osvítila svět? Co od lidstva nám dáno díkem? Proč hynout máme práva závistníkem a nevnořiti ret, jenž po pravdě a po svobodě prahne, v ten světla proud, jenž k moři slávy táhne a k němuž čistým srdcem Hus se zved’? Co, světe, za to pro nás konáš teď? Ej, stydíš se nám dáti odpověď! – 58

Kniha Dumy a dojmy (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 13) (1899)
Autor Adolf Heyduk