Duma listopadová V.

Adolf Heyduk

Ó žalno věru není umírat při jeseni, leč mříti v čase růží, to krutě srdce úží. Tož listí zřím-li padat, i mně jest snadno strádat těch zdob, jež sprchnout musí; hůř těm, kdo jinak zkusí. Jimž v mládí slunné záři žal růže líbá s tváři, než v ňadrech rozkoš voní, a láska písní zvoní. Jimž, pták když v slunci zpívá, zrak slzami se stmívá, a v srdcích není plání... Toť hrozné umírání!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

102. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Karel Babánek)
  2. BOLEST (Antonín Sova)
  3. ZVADLÉ RŮŽE. (Otakar Auředníček)
  4. ÚTĚCHA (Stanislav Kostka Neumann)
  5. 3. V záhoně poslední rozkvetla růže, (Karel Babánek)
  6. S PADAJÍCÍMI KVĚTY. (Jan Červenka)
  7. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  8. Léčivý spánek. (Adolf Heyduk)
  9. Píseň v podzimku. (Josef Svatopluk Machar)
  10. NAČ TEPEŠ, PÍSNI... (Josef Václav Sládek)