Na úsvitě.

Adolf Heyduk

Na úsvitě.
Kraj v šedé páře tone, a teplý vane jih, za kapkou kapka klone v mech s větví bukových; svou jedle hlavou kývá, sněť kyprou tříbí klen, a pěnkavice zpívá, že svítá pěkný den. Už Stěna závoj snímá a Boubín čapku smek’, jen mlha ještě dřímá na úzkém loži řek; však do zakletých tváří ji panic líbá – jih, až skvoucí duhou září v křišťálných krůpějích. 68 Kraj celý protkán žitím: mdlým svitem tmáně dřev, luh rosou, dětmi, kvítím a žárem orlí krev; vřes skála čeká pustá a stéblo zlatý klas, a celot dívčí ústa a ňadro píseň zas! 69

Kniha Hořec a srdečník (1884)
Autor Adolf Heyduk