Pod růžovým v poli keřem zrodila se Jana...

Adolf Heyduk

Pod růžovým v poli keřem zrodila se Jana...
Pod růžovým v poli keřem zrodila se Jana, zrodila se, vzrostla, kvete jako růže planá, jako planá růže kvete, jako plná voní, v její klín se moje hlava ráda v soumrak kloní. Jano, moje, Jano! Co mi černou hlavou těká, co v ní divě víří, vroucím Jana obejmutím skonejší a smíří, a co v ňadrech rozplakáno a co v ňadrech vzlyká, léčit umí políbením, líp než ostřím dýka. Líbej, líbej, Jano! 16