Svět v zlaté slunce mi se mění...

Adolf Heyduk

Svět v zlaté slunce mi se mění...
Svět v zlaté slunce mi se mění při ohnivém tvém políbení, ba, v slunci tolik žáru není. Nač slunce mi? chci tebe spíše, Ó pojď, ó pojď v stín lesní skrýše, kde chvoj smolnatou vůni dýše! Kde boučí živé loubí tvoří, a v hebký mech se nohy boří, tam povím ti, čím hruď mi hoří. Aj, milo v úkrytu je takém, tam den všetečným nezří zrakem, a nebe nehrozí zlob mrakem. Tam duším po vůli se stane, nechť lásky požárem les vzplane; ó pojď, mé peklo milované! 29