Proč vždy žebřeš chvějícíma rtoma...

Adolf Heyduk

Proč vždy žebřeš chvějícíma rtoma...
Proč vždy žebřeš chvějícíma rtoma? nestopuj mne, nech mě, zůstaň doma, panství tvé mne k lásce nepřinutí, volna jsem a volím podle chuti! Máš-li čapku, za ní péro stranou, má můj zakochaný kadeř vranou; máš-li hvězdné sponky u atily, má dvě slunce v očích hoch můj milý. Rdí-li se ti rubín na mentíku, má on rozkoš v malinovém rtíku, máš-li pro mé hrdlo řetěz zlatý, má on teplé ruce. – Jdi mi z chaty! 33