Rván jsem, mučen divé lásky spárem...

Adolf Heyduk

Rván jsem, mučen divé lásky spárem...
Rván jsem, mučen divé lásky spárem, spal mě, znič mě oka svého žárem, dej mě v oběť žhavých vzdechů roji, probodni mi srdce láskou svojí. Dech tvůj jako jarní vánek duje, dech tvůj voní, dech tvůj omamuje, a má láska, jež tvé stesky tlumí, jako mladé víno v perlách šumí. Než vypění vášně pohár plný, v ňader svých mě potop bílé vlny, kol mé šíje viň své vlasy plavé, utiš žár mé krve plápolavé. Pouště volný oř, má vášeň, řičí, kéž tvůj dech mě jako samum zničí, kéž tvá plná ramena mě zhubí jako bouře lámající duby. 40