Děsný mraku...

Adolf Heyduk

Děsný mraku...
„Děsný mraku, černokřídlý hrůzy draku, neseš pomstu v srdci, hlavě? kam se vrhneš – oj, jak letíš dravě – v rozkacené černých ňader vřavě, kam nasypeš střely kalných zraků, děsný mraku? Běsný oři, koho tvoje tuča zmoří? kamo kvačíš kaboně se? kde se skrýváš, v pustě-li či v lese? kam tě ten tvůj pochvat nese? což blesk nebes tebe nepokoří, běsný oři?“ 87 „Brachu štvaný, proč mi laješ, proč té hany? jsemť já s tebou v stálém styku; ty máš durman, sekyru a dýku pro směs lotříků a zákeřníků, já mám živý oheň na jich stany, brachu štvaný. Nesu hoře, blesk i sutky v sobě noře; blesk ten pošlu v skvostné hrady, sutky na pole a na zahrady a co zbude, vodou stopím všady; květné nivy v kalné změním moře, nesu hoře! –“ Dobře tedy, msti nás, pobratime šedý, msti náš rod i děti našich synů; nosímeť ne svou, leč časů vinu: chudobu, tu vražednici činu; zrubej všecko, a mě naposledy, bratře snědý! 88