Mrak se choulí víc a více...

Adolf Heyduk

Mrak se choulí víc a více...
Mrak se choulí víc a více, bílé sněhy dolů hází, a rameny zelenými chytá si je lesní mlází. Chytá je a zahřívá se, svědčíť mu ten sníh a sluší, jako pánům při hostině oheň vína mrazné duši. Mlází tomu podobám se, v náručí však moje pouze do koliby za dědinou padá hněv a zášť a nouze. Ó to studí, hrozně velmi, že uprostřed ňader v skrytu zamrzlo mi zřídlo zpěvu i studánka slz a citů! 98