POSVĚCENÍ.

Adolf Heyduk

POSVĚCENÍ.
Ústy modliti se neumím; lípa na stráni je chrámem mým; z kostela když pospíchají davy, provázené zvonů hlasem kovovým, moje milá, černobrvá, vždy se u mne staví. Na mou duši! V neděli to bývá sice jen, ale já jsem s málem spokojen, pokaždé jí vesel v ústret spěju; zlíbá-li mne, jsem jak posvěcen a celičký týden nezakleju! Na mou duši! 20