RÉVA MILENKA.

Adolf Heyduk

RÉVA MILENKA.
Shlídl jsem svou milou s temnou kšticí, keře uvazovat na vinici, usmála se, a hned teplá záře rozhřála mi srdce, krev i tváře. Mám ji rád, jest jako bujná réva, když jí slunce v hrozny víno vlévá, v hruď ji mladost žene plnost vnadnou a rty její na mých jenom sladnou. Jako rosa oči se jí stkvějí a ty páže tak mne ovíjejí, jak výhonky ráje božské révy, o níž dávno bídné lidstvo neví. Jak výhonky božské révy ráje, jež v tmách dávnověku jenom zraje; tak i naše láska ve dne snící zraje v mlžných nocích na vinici. 36

Kniha Od Tater a Dunaje (in Spisy Adolfa Heyduka, svazek 49) (1910)
Autor Adolf Heyduk