RŮŽOVÁ KLEC.

Adolf Heyduk

RŮŽOVÁ KLEC.
Vítr vzdychá, slavík v bezu pláče, to je pro tebe, mé zlaté ptáče, obé pro tebe se drahá rmoutí, že z mé duše v svět chceš ulétnouti. A já zabráním ti věru v letu; uvězním tě v duše vonném květu, v květu růží, jež tak bujně vzchází, že jej křidélka tvá neprorazí. 39